Mistr Václav Koranda mladší

O generaci mladší současník Václava Korandy staršího, Jana Rokycany, Martina Lupáče i Jiřího z Poděbrad a dalších rozhodnějších podobojí se stal výraznou postavou dějin husitské církve 2. poloviny 15. století. Je plzeňským rodákem - narozen asi r. 1425, od roku 1458 mistr svobodných umění a učitel na pražské univerzitě.

Po celý život se nachází v blízkosti všech podstatných zápasů duchovních, církevních, politických i diplomatických za vlády husitského krále Jiřího z Poděbrad i katolického Vladislava II. V roce 1462 potkáváme Václava Korandu ml. ve velkém poselstvu krále Jiříka do Říma k papeži Piu II. k obhajobě papežem a kurií zpochybňovaných basilejských kompaktát. Je zachována Korandova latinská řeč, uctivá ve formě, ale rozhodná ve věci.

V dalších letech aktivně vystupoval po boku arcibiskupa Rokycany v zápasech a polemikách s českým katolickým kněžstvem o platnost kompaktát a vysluhování večeře Páně v českém království pod obojí způsobou. Tento zápas se posléze rozšířil na zásadní projednávání autority Písma svatého ve vztahu k autoritě papežské. Téměř současná smrt arcibiskupa Jana Rokycany i krále Jiřího z Poděbrad v r. 1471 znamenala pro náboženský vývoj v zemi hluboké změny. Sněm českých stavů zvolil králem polského katolíka Vladislava po příslibu, že se postará o potvrzení kompaktát a smíření Čechů s papežem. Shromáždění utrakvistického kněžstva zvolilo nástupcem Rokycanovým jakožto administrátora církve podobojí Mistra Václava Korandu mladšího, v té době rektora pražského učení, rozhodného husitu.

Koranda po čtvrt století moudře a rozhodně řídil život církve podobojí, která trpěla nedostatkem kněží, neboť svěcení museli získávat od k tomu ochotných katolických biskupů v cizině. Dokonce i odvážně pomýšlel na její oddělení od církve římské, neboť svárem stále bylo přijímání pod obojí způsobou podle ustanovení Kristova, naplňování obsahu kompaktát odvozeného od Čtyř pražských artikulů a bezvýhradná poslušnost papeži a římské kurii. Mistr Koranda jako vůdce rozhodné strany podobojí neustále odráží nátlak menšinové konzervativní strany v husitství, blízké katolíkům, aby se poslušně vrátili do církve římské. Bolestně se ho dotýkalo osamostatňování Jednoty českých bratří a těžko se s ním vyrovnával v traktátech i diskuzích.

V osmdesátých letech působil také jako kazatel v Betlémské kapli na Husově kazatelně. Do konce své služby v čele utrakvistické církve pevně pokračoval v zápase o uchování reformačního dědictví, započatého Mistrem Janem Husem a jeho pokračovateli, ve stálém hledání věrnosti Božímu slovu v církevním učení i v životě a v odporu proti všemu, co bylo porušováním a znetvořením odkazu apoštolské církve ve středověkém křesťanství. Svou církev - až do konce života - oslovuje svou bohatou literární činností (např. Sbírkou kázání Postilou, spiskem O velebné svátosti, Manuálníkem aj.).

Asi v 75 letech odstoupil z úřadu (1497) administrátora husitské církve ve prospěch současného rektora univerzity Mistra Jakuba ze Stříbra, blízkého Jednotě bratrské. Koranda pak žil ještě 20 let v pozadí, stále ve vážnosti a literárně činný. Zemřel stařičký, asi 95 letý, 1. února 1519. Není známo, jestli se ještě dozvěděl o vystoupení Dr. Martina Luthera v Německu. Byl mu svým reformačním přesvědčením blízký.

Pavel Pellar

 

Zpět

Copyright © 2011 - Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Plzni - Korandův sbor. Powered by Evanek Studio.