Architekt Fišer
Jaroslav Fišer se narodil 5. března 1899 ve
Velkém Zdíkově na Prachaticku. Po vychození pěti
tříd obecné školy v obci Nebahovy absolvoval sedm
tříd vyšší reálné školy v Písku. V
letech 1918-1925 studoval na Vysoké škole architektury a
pozemního stavitelství při ČVUT v Praze. V roce 1921
složil první a v roce 1925 druhou státní zkoušku.
Již během studií byl zaměstnán v projekční
kanceláři profesora Antonína Engla a v letech 1925-1926
u firmy Tekta architekta Oldřicha Tyla, kde pracoval na plánech
Veletržního paláce v Praze - Holešovicích. V
letech 1927-1928 byl zaměstnán u ředitelství
státních drah v Bratislavě, kde pracoval na projektu
přestavby hlavního nádraží tamtéž. Kromě
toho se zúčastnil soutěží na projekty několika
novostaveb na Slovensku a na Podkarpatské Rusi.
Od března roku 1929 byl zaměstnán ve stavebním oddělení Akciové společnosti, dříve Škodovy závody v Plzni. Pracoval zde na projektech průmyslových a obytných budov, realizovaných v plzeňském, nýřanském a smíchovském závodě této společnosti, v továrně Kablo v Kladně, v továrně Avia v Letňanech u Prahy a na dalších místech. V letech 1930-1931 bylo podle jeho projektu realizováno reprezentační křídlo tzv. Cizineckého domu uvedené společnosti v Plzni na Lochotíně. Z důvodů restrikce stavebního oddělení musel Jaroslav Fišer na konci roku 1931 přijmout výpověď a ze Škodových závodů odejít. V posudku byl dosavadním zaměstnavatelem hodnocen jako velmi nadaný a schopný úředník a obdržel mimořádnou odměnu: „Pan Ing. arch. Fišer osvědčil se jako velmi svědomitý, pilný a spolehlivý odborník, který veškeré svěřené mu práce vykonával vždy k naší úplné spokojenosti, takže ho můžeme vřele doporučiti jako velmi zdatného pracovníka.“ Během svého působení ve Škodovce se v roce 1930 zúčastnil soutěže na zhotovení náčrtků biografu Elektra v Plzni, jeho návrh získal čestné uznání.
Po odchodu ze Škodovky nadále projektoval samostatně. V roce 1932 byl mezi sedmi architekty, vyzvanými k účasti v soutěži na zhotovení náčrtků budovy Lidové univerzity Husovy na Denisově nábřeží v Plzni.
Významné místo v životě a díle architekta Fišera zaujímá práce pro východní sbor českobratrské církve evangelické v Plzni, se kterým spolupracoval od roku 1932. V roce 1934 byla zahájena příprava stavby sborových budov mezi Anglickým nábřežím a Prokopovou třídou. Stavební komise svěřila vypracování plánů J. Fišerovi. V letech 1935-1936 byl realizován chrám a sborový dům při nábřeží. Hlavní vstup v přízemí pětipatrového sborového domu směřuje z nábřeží přes vestibul do chrámového prostoru na kruhovém půdorysu. Prostor s galerií je završen kopulí se sklobetonovým vrchlíkem. Prostoru dominuje socha Krista, zhotovená jako sádrový odlitek Thorvaldsenovy sochy z roku 1821, jejíž mramorový originál se nachází v hlavním evangelickém kostele v Kodani. Kolumbárium v suterénu pod velkou modlitebnou je moderním pojetím staré křesťanské tradice - spojení chrámu se hřbitovem. Hlavní myšlenkou dlouhodobého záměru tehdejšího faráře K. Machotky a celé farnosti bylo vybudování evangelické osady kolem kostela a vytvoření důstojného prostředí pro tuto významnou stavbu. Bylo ujednáno, že stavební komise připraví návrhy na postavení dvou činžovních domů v Prokopově třídě, s cílem využít státní podpory vyplývající z nového zákona na podporu stavebního ruchu z roku 1936.
V letech 1937-1938 byly podle projektu J. Fišera realizovány dva obytné domy s obchodním parterem v Prokopově třídě. Oba domy byly nejen navrženy J. Fišerem, ale také provedeny jeho firmou. Jednou z podmínek pro zadání této stavby bylo odkoupení Husova domu v Prokopově třídě 27. Termín dokončení novostaveb, stanovený na poslední den roku 1938, se podařilo dodržet i přes částečnou mobilizaci v květnu a všeobecnou mobilizaci v září tohoto roku. Oba pětipatrové domy byly řešeny shodně, s osově symetrickými uličními průčelími. Domovní vchod je uprostřed mezi obchodními prostory. V 1. až 4. patře jsou uliční průčelí předsunuta do ulice ve formě arkýře s rastrem oken, po stranách s velkými okny kuchyní. Do fasády mezi 4. a 5. patrem byl osazen symbolický kalich, předtím snesený z fasády prvního sborového domu v Prokopově třídě 27.
V roce 1937 se architekt Fišer zúčastnil užší soutěže na stavbu budovy Lidové univerzity Husovy, rovněž v Prokopově třídě, proti sborovým domům. Žádný ze čtyř předložených návrhů však nevyhovoval natolik, aby podle něj mohla být stavba beze změn provedena. Nebyly proto uděleny ceny, jen odměny.
Téhož roku připravoval českobratrský farář z Merklína Štrupl stavbu kaple v Dolní Lukavici. V červnu vypracoval stavitel R. Levý z Merklína plány kaple podle návrhu architekta Fišera. Po odchodu faráře však k realizaci této stavby nedošlo.
K 1. lednu 1938 se uskutečnil již zmíněný prodej Husova domu v Prokopově třídě 27 Jaroslavu Fišerovi, který zde byl od března téhož roku přihlášen k pobytu. Zamýšlel podle vlastního projektu provést úpravy domu a v zahradě směrem k řece postavit přízemní kancelářský objekt. Stavba tohoto objektu se čtyřmi kancelářskými místnostmi, zázemím a terasou se uskutečnila v dubnu až červenci 1938.
V době od 25. června do 25. září 1938 se v Plzni konala VI. Dělnická, živnostenská a hospodářská výstava. Na novém výstavišti postavila Česká zbrojovka Strakonice podle návrhu architekta Fišera vlastní pavilón.
Dne 22. prosince 1938 architekt Jaroslav Fišer náhle zemřel. Za východní sbor Českobratrské církve evangelické se s ním rozloučil farář K. Machotka. Ocenil jeho uměleckou činnost, poctivou a přátelskou spolupráci. Fišerova úmrtí si povšiml také plzeňský tisk.
V březnu 1939, kdy by se Jaroslav Fišer dožil teprve čtyřiceti let, se konala členská výstava Svazu západočeských výtvarných umělců. Z díla J. Fišera, který byl členem SZVU, byl pro výstavu vybrán návrh fasády Gebertova domu v Plzni, návrh interiérů a fasády budovy Korandova sboru.
V roce 1939 po velikonocích byla zahájena stavba českobratrské Husovy kaple v Dolní Bělé na severním Plzeňsku, podle staršího Fišerova návrhu. Vzorem pro tuto stavbu byl kostel východního sboru v Plzni. Má kruhový půdorys s vnitřním průměrem 12 m. Šest sloupů nese železobetonový věnec, který je žebry zapojen do obvodové zdi. Zastřešení je řešeno dřevěnou 9 m vysokou kopulí s lucernou. V principu je návrh blízký klasické architektuře. Čelní strana vnitřního prostoru je tvořena dřevěnou stěnou mezi dvěma sloupy, do níž je zasazena kazatelna. Původně měla být v kombinaci se zdivem uplatněna dřevěná konstrukce, obdobně jako v návrhu z roku 1937 pro téměř shodnou, avšak nerealizovanou kapli v Dolní Lukavici. Husova kaple v Dolní Bělé byla slavnostně otevřena 29. října 1939. Tento projekt představoval mj. pokus o vytvoření nového typu kostela, který by byl účelný, esteticky kvalitní a zároveň levný.
Stavby Jaroslava Fišera jsou charakteristické strohým výrazem, vyvážeností proporcí, kvalitním dispozičním řešením a působivými interiéry. Fišer patří mezi nejvýznamnější představitele meziválečného funkcionalismu působící na Plzeňsku.
Podle článku: Pavel
Domanický, Petr Domanický: Jaroslav Fišer -
Deset
let práce na Plzeňsku. Pěší zóna
č. 4/1999
